Systém ukládání energie pod podlahou objektu patří svou povahou mezi temperované konstrukce. Na obrázku 1 je patrná taková aplikace v založení novostavby kostela v Québecu. Zde je zřejmé oddělení spodních vrstev izolací z extrudovaného polystyrenu.
Užití tepelné izolace pod podlahou nemusí však být podmínkou. Vždy záleží na konkrétní situaci stavby. Izolace základových pasů extrudovaným polystyrenem z vnější strany se však předpokládá. Například u výrobních objektů s přerušovaným provozem může být prohřátí spodních vrstev zeminy záměrem využívajícím jejích akumulačních vlastností. Velkou roli zde hraje hladina spodní vody a případný pohyb vody pod objektem. Pokud se nejedná o snahu umořit přebytky energie z výroby, měla by nad hladinou spodní vody ležet tepelná izolace. V opačném případě je přebytečná energie spolehlivě odnášena.
Jako příklad na dalších obrázcích je uvedena výrobní technologie plastových trubek PEX se související strojovnou (obr 2 a 3). Ta je vybavena tepelným čerpadlem voda-voda o chladicím výkonu 100 kW. Z chladicího systému výrobní linky je odváděna destilovaná voda v množství cca 20000 l/h o teplotě 17°C a je chlazena na 13°C zmíněným tepelným čerpadlem. Do plošného kolektoru pod výrobní halou o výměře 2500 m2 je Z tepelného čerpadla vedena topná voda v množství 10000 l/h a teplotě 40°C. Výroba probíhá jako nepřetržitý 24hodinový proces s odstávkovými intervaly. Do zeminy pod podlahovou plochou (obr. 4) je během výroby naakumulováno značné množství energie, které je postupně vydáváno dlouhou dobu po odstavení výroby. Například se běžně stává, že týden po odstavení výrobní linky stále stoupá teplota v prostoru haly a příznivá teplota nad 16°C bez dalších zdrojů se zde udrží i několik týdnů při nulové teplotě exteriéru.
Ing. Zdeněk Jícha
